sestřelte UFO

Sestřelte UFO!

Prohlédněte si důkladně údaje o tomto případu. Nyní se můžete vžít do role ufologa a pokusit se o důkladnou analýzu. Zkuste vyhledat všechna možná řešení, pokuste se najít anebo vyloučit přirozené vysvětlení události. Nakonec byste měli dojít k závěru, že tento případ lze zařadit do jedné ze tří skupin:

A –  ”IFO”, čili identifikovaný objekt – podařilo se vám najít přirozené vysvětlení události? Uveďte jaké.
B – “UFO z nedostatku informací”ůkladnému zvážení případu není dostatek informací.
C –  skutečné UFO, tedy neidentifikovatelný objekt, a to přes relativní dostatek informací – případ tedy nelze vysvětlit přirozeným jevem. – k d

Napište nám do diskuse svůj názor o případu, který jsme zde uvedli. Napište do které kategorie jste jej zařadili a proč. Pokud budete mít jakýkoliv nápad, upřesnění či doplňující informaci, rádi ji uvítáme.

Výpis z databáze projektu ZÁŘE:

Kód případu: 1987.07.12.U01
Čas počátku pozorování: 12:00:00 (cca)
Čas konce pozorování:   (pozn.: čas je vždy LT -tj. buď SEČ nebo LSEČ)
Délka pozorování:ěr pozorování: různý
Způsob pozorování: pouhým okem, R
Tvar objektu:ětel): stříbřitá
Počet objektů (světel): 1
Odhad velikosti objektu:ůsob pohybu: manévruje
Směr letu: různý
Výška nad obzorem (odhad):ů
Počasí: polojasno, kumuly
Celkový počet svědků: 3
Ohlášeno dne:řípadu ke dni: 12.11.1999
Pracovní kategorie:řípadu jsme se nejprve dozvěděli z článku v L+K 6/98 jenž má být jednou z kapitol knihy J. Špačka o historii 51. vrtulníkového pluku Dr. Edvarda Beneše v nakladatelství Votobia.
Popis: O tomto p 10.8.1999
Stav p 3800m
Zvuk: bez zvukových projev 10 – 15m
Zp doutník
Barvy objektu (sv 1:30:00
Místo pozorování(okres,obec): ZN – Vranov nadDyjí
Kraj: JM
Klasifikace (dle Hynka): RV
Sm

Jaroslav Špaček

J. Špačkovi byly 4.5.1998 zaslány materiály o projektu Záře a dotazníky s prosbou o jejich předání účastníkům události. Podle jeho ústního vyjádření do telefonu prý incident, a především vzhled objektu, velmi připomínal později popsanou událost v Polsku. Ta byla zveřejněna v seriálu “Svět plný tajemství” Macieje A. Janislawského v časopise Čs.voják. Díl pod názvem “Objekt měl tvar podlouhlého válce” vyšel někdy vroce 1989 (nevíme přesně). Zde je inkriminovaná část článku:

(…) Druhá zpráva, kterou cituje R. Grundman, se týká setkání s tajemným objektem přímo ve vzduchu. Vyplývá ze sdělení dvou vojenských hotovostních pilotů.

Maciej A. Janislawski, Čs. voják 1989

V létě 1999 se konečně podařilo kontaktovat pana Tesaříka, jenž byl pilotem vrtulníku, který neznámý objekt pronásledoval. Redaktorce ČT a spolupracovnici projektu Záře Gabriele Bártíkové se podařilo získat výpověď pplk. Čestmíra Tesaříka, dnes velitele základny, pro pořad Fakta na ČT-1.Rozhovor pplk. Čestmíra Tesaříka (T) dne 10.8.1999 s Gabrielou Bártíkovou (B) [text je přepsán z neupravovaného videozáznamu, je ve volné řeči bez dalších úprav]: B – Pane podplukovníku, vy jste 12. července roku 87 dostali příkaz k hotovostnímu vzletu, věděli jste kam vás posílají, co se bude dít, …tehdy?
T – No už je to dost dlouhá doba.  Je to 12 let a … nerad o těchhle věcech mluvím. Zkrátka – dostali jsme příkaz k hotovostnímu vzletu směrem na Vranov. Na co máme startovat, to nám tehdy nikdo neřekl.
B – Takže to všechno probíhalo jak?
T – Tak, klasický hotovostní vzlet no, do osmi minut.Vpodstatě vzlet daným směrem, daným kurzem, takže jsme přiletěli zhruba nad Vranov, tam jsme dostali nastoupat výšku kolem 3000 metrů, no a měli jsme vyhledávat objekt zatím teda na rakouské straně. Takže jsme začali vyhledávat, jelikož tam byly vyvinutý kumuly, teda oblačnost vyvinutá, kterou využívají plachtaři – tož jsme si mysleli, že tam je nějaký lehký bezmotorový aeroplán. Ten jsme nenašli, takže jsme zahlásili, že nikde nic nevidíme, tak máme pokračovat ve vyhledávání, pokračovali jsme, no a potom nám bylo sděleno, že objekt se nachází už na naší straně, no a že máme vyhledávat, myslím, že směrem na Znojmo. No tak jsme vyhledávali směrem na Znojmo, párkrát nás tam otočili, na té výšce… já už si přesně nepamatuju, no a najednou operátor říká, že něco nad náma vidí. No tak jsme se podívali a nějaká taková… teď nám to připadalo jako takový světelný bod, no tak zkrátka nad nám něco přeletělo, tak jsme zahlásili, že něco tam teda je, protože nad náma bylo jasno. Tak nás na to zase otočili, no a odpočítávali zhruba z pětadvacátého kilometru – odpočítával 25, 20, 15 a tak dál… 500 metrů vedle nás. Říkám 500 metrů, to bysme měli něco vidět- nic jsme neviděli. To se opakovalo asi třikrát nebo čtyřikrát. No a pak jsme teda uviděli nějaký objekt , vpodstatě dělal bojovou zatáčku, jakoby, teda nám to připadlo bojová zatáčka, já nevím co to bylo, no a točil směrem do slunce. No tak jsme tehdy, myslím, dostali rozkaz k palbě tam, na tenhle cíl…. my jsme si potom ale uvědomili, že se nacházíme vpodstatě nad Vranovskou přehradou, tak jsme si to s operátorem vyhodnotili, že to asi nebude zrovna vhodný, takže – cíl jsme sice viděli, ale pak jsme řekli jako, že se nám ztratil a pokračovali vpodstatě ve vyhledávání, od té doby jsme to už neviděli. Zhruba dvě minuty jsme ho vedli…. ani ne dvě minuty, to je moc dlouho….minutu jsme ho vedli, zhruba… v zaměřovači. Vypadalo to jak nějaký válcovitý nebo doutníkovitý objekt, odhadovali jsme tu vzdálenost tak 500, 1000 metrů,mohlo to být, já nevím, tak deset, patnáct metrů velký nebo dlouhý, barva:…no odlesky od slunce jako by tam bylo sklo, kabina nebo hliník nebo něco takového.
B – To znamená, že to byl objekt bez křídel?
T – Ano bylo to bez křídel.
B – Připadalo vám, že to manévruje vpodstatě tak, jako kdyby to bylo nějak profesně naváděno někam, nebo…?
T – No ty manévry by vpodstatě odpovídaly profesionálním manévrům, protože manévry to dělalo vpodstatě do sluníčka aby znemožnilo nějakým způsobem nám vyhledávání.
B – Ten objekt byl veden a viděn na radiolokátorech?
T – Ano, oni nás vpodstatě zvedli nás to, že tam mají nějaký cíl no a tento cíl oni vpodstatě vedli a na něj jsme byli naváděni.
B – Nějakým způsobem popisovali ten objekt?
T – Ne. To jako z lokátoru vám to těžko někdo popíše.Zkrátka to byl objekt – bod na lokátoru a ten jsme my tam lovili.
B – Když jste dostali první informace, že vlastně objekt letí proti vám – s čím jste počítali, jak jste reagovali?
T – Tak letí proti nám… Oni nám dávali vzdálenost no a zhruba výšku. V těch prvních fázích to vždycky výškově bylo nějak odstupňováno.No a v jedné fázi jsme se dostali do mraku, a tam když mě bylo řečeno, že objekt jde proti nám a jde na stejné výšce – tak nám dvakrát do řeči nebo do zpěvu nebylo. Ale potom nám řekli, že nás minul zhruba 500 metrů bokem.
B – Takže vy jste držel výšku a neuhnul?
T – No tak v tom mraku toho asi s tím vrtulníkem na té výšce na které jsme byli – to bylo zhruba kolem 3800 metrů, zhruba na dostupu- no tak tam s tímhle typem tam asi víc neuděláte, to je dostup a tam jsou omezený manévry.
B – Měli jste pocit, že objekt může začít potom stíhat vás?
T – Já si myslím, že jsme si to v té době ani nějak moc ani tak v zápalu boje neuvědomovali.
B – Vy jste dostali příkaz střílet – ten jste neuposlechli…
T – No vyhodnotili jsme to tak, že nebudem provádět střelbu.
B – Jaký byl dopad tohoto rozhodnutí – neuposlechnutí rozkazu?
T – No tak dopad vpodstatě nebyl žádný, protože po přistánínám bylo řečeno, že všechno máme smazat a zničit. No takže jsme to smazalia zničili a tím pádem se to hodilo ad akta.
B – Ten příkaz jste dostali od koho?
T – Od… z naváděcího stanoviště, od letovoda.
B – To znamená, že k dnešnímu dni neexistují žádné dokumenty,záznamy…?
T – Naštěstí ne.
B – Proč říkáte naštěstí?
T – No tak naštěstí.
B – Máte strach takhle, když o tom takhle mluvíte, nebo máte nepříjemný pocit?
T – No tak je to takový… celkem nepříjemný.
B – Když jste ten objekt viděl poprvé: co vám prolétlo hlavou?
T – No já vám řeknu, že jsme tehdy ani neměli nějak čas přemýšlet, protože vpodstatě to s tím operátorem, to byl náš asi třetí nebo pátý hotovostní vzlet. A poprvé jsme si uvědomovali, že jsme navedeni na nějaký opravdový objekt, který byl na naší straně. Dřív to bylo, že nás naváděli vpodstatě na nějaký aeroplány, který byly za hranicí. Takže tam jsme prováděli nějaký doprovod, sledování toho cíle, který byl na druhé straně hranic, jenomže tohle bylo na naší straně hranice a tam už z toho plyne určitá odpovědnost a když si člověk uvědomí nějaké ty problémy potom z toho tak ono vám dvakrát do řeči není, nebo nemáte čas zkrátka přemýšlet o tom, jak byste se chovala nebo co byste udělala – zkrátka máte úkol a teď ho máte plnit.  Teď když dostanete rozkaz k palbě, tak…a uvědomíte si, že pod váma je spousta lidí, ještě ke všemu, na přehradě,tak potom začnete přemýšlet trošičku jinak.
B – Když jste ten objekt poprvé viděli, tak jste z toho museli být minimálně udiveni, že stíháte něco co nemá křídla, manévrujeto…?
T – No byli jsme z toho takoví – celkem dost vedle, no.
B – Jakou rychlostí letěl ten objekt?
T – Podle toho jak jsme to počítali potom, protože jsme si čas nějak stopovali od těch pětadvaceti kilometrů, když už to bylo poněkolikátý co nás naváděl, no tak nám to vycházelo vpodstatě rychlost od dva tisícepět set, sedm set ( já už si nepamatuju přesně) zhruba do šedesáti kilometrů.Takže velice velký rychlostní rozpětí, což nás udivilo.
B – Jakým způsobem byla  ta akce ukončena?
T – My jsme se tam s tím naháněli zhruba hodinu a půl, pak nám začalo docházet palivo. Já abych pravdu řekl, tehdy jsme myslím zrovna – když nám řekli, že máme teda ukončit, tak jsme ani nevěděli kdejsme. Takže pak jsme si nějak provedli srovnávací orientaci, nacházeli jsme se zhruba někde v prostoru Dukovan, no a šli jsme na přistání na plochu Božice, kde jsme sloužili tehdy jako hotovost. No a co vím, nebo co jsme se tak bavili potom s naváděcím stanovištěm, tak tento objekt oni vedli někde směrem na Trnavu nebo Bohunice, Bratislavu a někde v Maďarsku se to ztratilo – takže … něco tam bylo.
B – Říkáte ztratilo, jako že se to ztratilo z radiolokace…?
T – No ztratili z radiolokátoru odraz cíle.
B – Dostali jste nějaké informace od jiných posádek, že zaznamenali tento objekt?
T – Před náma tam lítala, prováděla hlídkování, jedna osádka, ale ti byli někde nad Mikulovem, no a nás poslali potom na tenVranov. Takže ti tam nic nezaznamenali, tam vpodstatě doprovázeli nějaký vrtulník, který tam v té době visel někde a prováděl taky lety po hranici z rakouské strany.
B – Když se vrátíme k té situaci, která nastala v kabině,když jste poprvé viděli objekt, nepropukla panika, že by někdo chtěl skákat padákem ven z vrtulníku a utýct, když jste věděli, že přímo něco na vás letí?
T – No, nejhorší to bylo, jak říkám, když jsme byli v mraku a když nám letovod oznámil, že daný předmět jde teda proti nám na té samé výšce jako jsme my, tak tam nám zatrnulo. Tam palubní technik,jak je to psané teda v tom článku, tak tam zřejmě trhl rekord v oblíkání padáku, no… bylo to nepříjemný.
B – Jaké si myslíte, že byly důvody, proč se všechny dokumenty zničily, proč se neuchovaly v trezoru?
T – Těžko říct. To už jsou dneska pouze spekulace, tady tohle. No podle mě se ten… zřejmě letovod trošičku unáhlil s tím povelem k palbě. No a když se zjistilo teda, že to byl objekt, který vpodstatě nebyl aeroplánem, tak zřejmě usoudili, že bude lepší když se tady tohle zkrátka nějakým způsobem smaže a … stopí.
B – Řešila to ještě nějakým způsobem armáda? Nikdy se neřešilo to, že je možnost aby nějaký neidentifikovatelný objekt tady létal?
T – My jsme už nic neřešili, jako – s náma nebylo teda nic řešeno, ani nevím nevím o tom, že by se to někde dostalo potom… Dostalo se to mezi lidi ven, vím, že se to dostalo ven, ale neřešilo se v tom směru nic.
B – Vy teď, když létáte dál, toto všechno jste prožil, máte nějaké instrukce seshora, jak se chovat v takovýchto situacích? Počítá s tím armáda nějak?
T – Nic takového. Já myslím, že tohle jsou jevy…. v současné době je to hodně popularizováno, co se týče UFO zrovna, spousta seriálů o tom chodí, takže bych řekl, že lidi jsou v tomhle směru dost nabuzeni, takže každý vidí ve všem UFO. Jenomže já si myslím, že spousta tady těchhle věcí se dá vysvětlit, když si to vezme odborník dejme tomu na nějaký ty fotky nebo záznam, jak jsme se bavili o tom, takže dá se spousta těchhle věcí vysvětlit. Dají se vysvětlit dejme tomu pády družic nebo nějakých předmětů – tady nám to zanechává nějaký světelný stopy…

Trasa letu neznámého objektu a vrtulníku Mi-24B – Jak vy si vysvětlujete tento svůj vlastní zážitek?
T – No já radši nijak. Zkrátka – něco jsme viděli, neviděl jsem to sám, což su rád teda, že můžu říct, že jsem nezblbl sám, nebo že jsem neviděl sám něco, nějaký halucinace, ale že jsme to vpodstatě viděli tři a nezávisle na sobě. A postupně teda, že jsme jeden druhýho na to upozorňovala že jsme teda daný objekt viděli.
B – Když jste se o tom bavili potom, tak určitě musely proběhnout diskuse o tom, co to tedy bylo.
T – No, diskuse probíhaly, ale bez nějakýho závěru. Těžko říct. Dočetli jsme se potom různý články: třeba v Polsku že byly vidět nějaký takový objekty přímo nad základnou letiště, kde na to byly naváděny aeroplány, že to bylo vpodstatě ten samý tvar, nebo něco podobnýho, podobný těleso… Těžko vám můžu říct nějaký závěr, když tomu sám nerozumím, dost dobře.
B – No a jak je tedy naše armáda připravená na takovouto situaci, která by mohla nastat?
T -  No co já vím, tak jsou…, nebo je nějaký spojení…, je nějaká komise. Ale nevím teď jestli je přímo v armádě. V republice existuje nějaká komise, které se nějaký hlášení podávají, ale co vím, tak to existuje asi čtyři pět roků, nevím přesně. Vím, že nějaká komise existuje zkrátka,která sbírá tyhle poznatky a určitý hlášení. Mám tenhle formulář taky vyplnit, mám ho doma ještě v šuplíku.
B – Zabývá se teda nějak ministerstvo obrany tím, jak reagovat ve chvíli, kdy nad naším územím letí neidentifikovatelný létající objekt?
T – No já nevím jestli se zabývá neidentifikovatelným létajícím objektem, vpodstatě jsou směrnice pro narušení vzdušného prostoru. Na to je tady hotovost a ta zkrátka na každý objekt… na každý objektkterý naruší vzdušný prostor, tak je zvedaná hotovost, ta na to startuje.
B – Znamená to tedy, že kdyby něco doutníkového tvaru se prohánělo nad naším územím, že byste i teď dostali příkaz ke střelbě?
T – No my vpodstatě teďka hotovost nedržíme. Teď už je trošičku ten systém odlišný, než co byl v době minulé. Jestli bych dostal rozkaz k palbě – těžko říct, no.
T – To né, to po mě nechtějte, tohle. (B. mu podává tužku a papír aby pozorovaný objekt nakreslil)
B – Prosím.
T – Ne ne ne.
B – Tak jenom tak zhruba…
T – Nevím, říkám, protože to bylo osvětlený slunkem.Těžko říct jestli to… zkrátka to byl nějaký válec nebo doutník, těžko říct, já vám neřeknu jestli to mělo špičky vzadu, nebo jestli to bylo rovný.Zkrátka to bylo něco, co házelo odlesky, bylo to, já nevím, jako hliník, nebo kabina od letadla.
Kdosi ze štábu – Kabina od letadla?
T – No něco takového, takový tvar.
B – Pane podplukovníku, mohl byste nám ten objekt nakreslit,který jste viděl tehdy ve vzduchu? Proporce zhruba? Tvar?
T – To je těžko popsat. Protože objekt jsme viděli většinou proti sluníčku, nebo na dost velké vzdálenosti, takže tam nějaký takový jemný detaily nebo nuance nebyly vidět. Jestli to bylo zašpičatělý, nebo jestli to byl sud, něco jako soudek, nebo jestli to mělo vypouklý okraje.Říkám proti tomu slunku, na té vzdálenosti co se ten objekt jevil jako nějaký dejme tomu válec nebo něco takovýho. Ale říkám: nerozeznali jsme žádný detaily, protože se to lesklo. A když se vám něco leskne, tak se vám ten obraz rozmazává, že.
B – Kdybyste mě aspoň bodově, jenom proporce dýlky a objemu…
T – No takovej – něco podobnýho (kreslí), neuměle nakresleno.
B – A ta vrstva byla souvislá, nebo jako kdyby jsme tam viděli okýnka nebo…?
T – No ono… ne nic takovýho, žádná okýnka jsme neviděli. Vpodstatě byla to barva hliníku nebo skla nebo něco takového, takže proti tomu slunku se to leskne. Takže se vám to rozmaže. Ale bylo to zkrátka podlouhlýho tvaru. Říkám, nějaký takový jemný detaily objektu rozeznat nebyly.
B – Supr. Jestli bysme to mohli nějakým způsobem zase tou fixkou tam do toho… Klidně si to promyslete, máme čas.
B – Můžete nám nakreslit, kudy jste vlastně letěli?
T – Takže vzlet, jak jsem říkal, jsme prováděli z plochy Božice zhruba směrem na Vranov, pak dál potom na Slavonice. Takže Božice, zhruba tady Vranov. Potom další bod byl Slavonice, takže na Slavonice.
B – Tam, už jste ho viděli?
T – No tady jsme byli naváděni a tady v tomhle prostoru někde se měl nacházet ten cíl, (ukazuje na protější stranu hranice) tady na rakouské straně.   Potom nás otočili zpátky směrem na Vranov, no a tady zhruba tady (ukazuje na mapě zhruba prostor mezi obcemi Bačkovice,Lubnice a Police západně od Vranovské přehrady) v tomhle prostoru někde nám bylo zahlášeno, že cíl je na našem území. Takže tady jsme potom prováděli různý manévry jak nás naváděli (ukazuje širší prostor mezi Jemnicí a Znojmem, jižně od  Moravských Budějovic). Říkám, tady (kreslí křížek opět mezi obcemi Bačkovice, Lubnice a Police) někde v tomhle prostoru jsme to asi viděli, zhruba. Tady (kreslí další křížek zhruba v prostoru obce Oslnovice) jsme potom dostali ten povel k palbě. Říkám, přesně už si to nepamatuji, jak jsme se tam vrtěli. To už je hodně dlouho.
B – A pak jste ho stíhali až k těm Dukovanům?
T – No ano. Potom nás různě naváděli v tomhle prostoru (ukazuje kruh kolem Mor. Budějovic). Ukončení celé akce bylo tady nad…zhruba.. někde u Dukovan. Tady jsou Dukovany, tak někde tady (kreslí křížekasi 2 km JZ od obce Dukovany), no a pak jsme pokračovali na přistání. Říkám:no a bylo to potom vedeno tady někde směrem na Piešťany a potom na Bratislavu.
B – A tam tedy naposled to bylo zachyceno?

T – A tam, potom co nám říkali, tam to ztratili.

(konec záznamu)

Publikováno v článcích:
“UFO?”  L+K 6/98 str.29
“Svět plný tajemství – Objekt měl tvar podlouhlého válce”  Čs. voják?/1989 

Publikováno v knihách: 
Jaroslav Špaček:„Jednapadesátý” Votobia 1999

·                                 Diskuse (4)

1.                                #1 napsal Jirků - 26. 3. 2009 v 15.18 hodin

Já si osobně myslím, že se jednalo o pravé UFO. Je zajímavé, že z paluby vrtulníku nepopisují také radarové pozorování objektu palubním radarem. Nebyl čas?

Reaguj

2.                                #2 napsal Acebird - 26. 3. 2009 v 15.19 hodin

Snazim se tento pripad nehodnotit pismenem C (skutecne ufo), jelikoz je to prilis snadne. Radsi se pokusim o nejake logicke vysvetleni.Pokud je to cele pravda (jedno z moznych vysvetleni by bylo, ze je smyslena nektera cast, bez ktere by s1o o banalitu), pak me zarazi rychlost povoleni ke strelbe. Mel jsem znameho na velitelstvi rizeni vojenskeho letoveho provozu na Ruzyni, a ten mi vypravel o pripadu naruseni letoveho provozu, jak to tehda probihalo. Byl to spionazni balon. Letel v prilis velke vysce na to, aby mohl byt (vrtulniky) naveden na pristani. Proto zvazovali moznost sestreleni rizenou strelou. Neudelali to, protoze se obavali zniceni civilnich objektu. Balon nesestoupil a presunul se nad Polsko, pozdeji NDR. Tamni letectva postupovala obdobne, takze se balon nerusene vratil do NSR. Vsem zucastnenym (pilotum, operatorum,…) bylo doporuceno se o tom nikde nezminovat a materialy byly taky zniceny.Z toho plyne nekolik veci. Za prve, bud si rozkaz o sestreleni nekdo vymyslel posleze (i podvedome), nebo ho nekdo vydal hodne ukvapene. Pak by mel samozrejme duvod znicit materialy. Navic, kazde nezvladnute naruseni vzdusneho prostoru bylo povazovano za prisne tajne. Tim chci rict, ze podle me neexistuje spojitost mezi nicenim dokumentu a ufo.Dale bych si dovolil zpochybnit ocite svedectvi letcu. Myslim, ze letci maji vyborny zrak a taky velke zkusenosti s rozeznavanim letadel ve ztizenych podminkach, ale prece jenom (jak jsem pochopil z clanku) objekt spatrili nejblize na vzdalenost 300m a to proti slunci a v oblacich. Navic se mohlo jednat o jim neznamy typ (spionazniho) letadla, takze by meli problemy s jeho identifikaci.Co se tyce pohybu objektu, jedine logicke vysvetleni je snad takove, ze dokumenty byly zniceny, tudiz rekonstrukce je delana pouze z vypovedi zucastnenych, ktera muze byt subjektivni vzhledem k manevrum, ktere provadeli (pretizeni, bojove vypeti,…). Sami rikaji, ze po skonceni akce ani nevedeli, kde jsou.Jelikoz nejsem skeptik, beru vlastni vysvetleni pouze jako mene pravdepodobne (ne vsak nemozne), proto me konecne hodnoceni je B (ufo pro nedostatek informaci, s tim, ze se jiz potrebne informace zjistit nepodari). Neodsuzuju lidi, kteri by toto hodnotili jako prave ufo. Pouze vychazeli z predpokladu, ze informace jsou objektivni a pravdive. Nevim ale, jak by se toto dalo vysvetlit primo jako ifo.Reaguj

3.                                #3 napsal Martin Kozak - 26. 3. 2009 v 15.19 hodin

Ja si osobne myslim, ze je to vysvetlitelne jako interakce nejakeho neznameho typu letounu, a fantasie a davove iluze na palube vrtulniku.Vzhledem ke znicenym materialum se nedovime odhady rychlosti ktere mohli provest na radiolokatoru, a prepocty ktere provadeli piloti po pristani muzou byt hodne zkreslene…co kdyz se to pohybovalo treba mezi 1500-2300km/h (+/- mach 1,5-2)? Jenomze diky skrelenemu vnimani (sami piloti rikaji, ze pozorovani predmetu nebylo dostatecne mozne a navic stale se natacel proti slunci, takze i odhad vzdalenosti muze byt pochybny a navic opet podporen davovou iluzi). Navic, kdyz se tak tezko ten predmet pozoroval, a pokud by mel treba dostatecne mala kridla tak si umim predstavit, ze je piloti prehledli, nebo ze je prehledl jeden, a diky pusobeni davove psychologie, ktera se muze projevit jiz u dvou-tri lidi ve vypjate situaci celkem bez problemu, videli tento predmet i ostatni bez kridel, prestoze lepsim pozorovanim by mozna tato kridla zahledli….Je to jenom spekulace, ale myslim, ze fakt je ten, ze atmosfericka porucha se nepresouva takovou rychlosti a na takovou vzdalenost a navic neklickuje jako profi-pilot.

Reaguj

4.                                #4 napsal Tomáš Mařík - 26. 3. 2009 v 15.20 hodin

5.                                Rád bych upřesnil některé chybné závěry,které se objevily v ostatních komentářích k tomuto případu.V prvé řadě je nutné trochu upřesnit charakteristiky vrtulníku, který byl proti UFO vyslán. Z dostupných materiálů lze jako typ určit bitevní vrtulník Mil Mi-24D. Tento vrtulník patří i přes svou zastaralost (konkrétně typ Mi-24D byl z letectva AČR vyřazen a nahrazen modernějším typem Mi-24V/Mi-35) mezi nejrychlejší vrtulníky na světě. Je primárně určen pro přímou podporou vojsk což pochopitelně vylučuje jeho plné využití pro standartní protivzdušný boj. Do této role jej u nás pasovala v 60-70.letech především schopnost eskortovat pomalé civilní letouny a větroně a vojenské vrtulníky pronikající k nám z Rakouska a Německa (není v možnostech proudových letounů včetně pomalých L-29 a L-39 udržovat krok s těmito letouny) mimo hranice a případně na zem a v případě nezbytné nutnosti proti nim použít dostatečnou palebnou silou. Tou je myšlen především pohyblivý čtyřhlavňový kulomet 9-A-624 ráže 12,7 mm umístěný v přídi vrtulníku a obsluhovaným operátorem. Doplněn je až čtyřmi bloky neřízených střel UB-32,kanonovými kontejnery a protitankovými střelami 9M17P Falanga (u Mi-24V 9M114 Šturm). Jak už bylo řečeno tak tato výzbroj je určena především pro protizemní boj a její použití proti rychle se pohybujícím vzdušným cílům je velmi omezené (prakticky jsou použitelné jen kanonové kontejnery a bloky neřízených střel). V souladu s tímto zaměřením jde také další výbava vrtulníku.Mi-24 všech verzí nenese palubní radiolokátor pro sledování a střelbu na vzdušné cíle a není schopen nést řízené protivzdušné střely. Toto zařízení je nahrazeno laserovou optickou soustavou pro navádění řízených protitankových střel. Posádky těchto vrtulníků jsou cvičeny především pro protizemné boj a standartně nejsou cvičeny v identifikaci a likvidaci vzdušných cílů.Vzlet vrtulníku byl zdůvodněn nízkou rychlostí cíle při přiblížení k hranicím (poukazuji zejména na možnost vyslat proti rychlému cíli nadzvukové stíhací bombardéry Su-7BM a BKL ze stavu 20.sbolp umístěného na nedaleké letecké základně v Náměšti nad Oslavou, které také mohly podpořit například stíhací letouny MiG-21 ze stavu 6.sbolp z letiště Přerov) takže objekt jen těžko mohl být považován za průzkumný letoun. Následný souboj a pronásledování se potom odehrávalo v rychlostech při nichž Mi-24 dokázal držet krok s protivníkem (toto až do závěrečného úniku objektu vylučuje dlouhodobé překročení rychlosti 300 km/h,kritickou rychlost vrtulníku Mi-24) a to i přes to že objekt musel při manévrování dosahovat hodnot přetížení (zejména pak při téměř skokových přechodech mezi rychlostmi). Tyto charakteristiky prakticky vylučují všechna soudobá letadla (s vyjímkou prototypu X-29 o kterém však lze jen těžko tvrdit že se pohyboval v oblasti jižní Moravy).Co se vydání pokynu ke střelbě týče tak pro mě je jeho rychlost vydání poměrně lehce zdůvodnitelná. Vzhledem k tomu že rychlost cíle byla nízká, mohla být jeho účelem snaha získat objekt v poměrně málo poškozeném stavu nebo jej jen vystrašit a tak donutit k přistání (v období vzdušných incidentů nad Šumavou byl pokyn k výstražné střelbě vydáván do 3 minut po identifikaci cíle). K tomuto tvrzení je třeba přičíst také poměrně agresivní manévrování cíle proti vrtulníku. Zajímavou skutečností hovořící pro možné ukvapení se nadřízeného a maskování vlastní chyby je absence vzletu hotovostních nadzvukových stíhaček po odpoutání vrtulníku. Lze tedy s důvěrou přijmout obě možnosti (pravdu by mohl odhalit pozemní návodčí,který vrtulník naváděl na cíl.Je samozřejmě možné že došlo k omylu či přehlédnutí posádky, ale nabízí se otázka co vlastně pozemní návodčí sledovali na obrazovkách radiolokátorů (objekt pravděpodobně zachytily radiolokátory na letištích Náměšť nad Oslavou,Brno,Přerov,Bratislava,Malacky-Kuchyňa a další přičemž pro zvýšení důvěryhodnosti případu by bylo záhodno kontaktovat zmíněné návodčí). Pokud je mi známo tak chybí informace o možnosti trvale sledovat náhodné atmosférické anomálie na obrazovkách přehledových letištních radiolokátorů.Dle mého názoru patří tato událost do kategorie C, tedy prokázané UFO protože není reálné aby charakteristiky tohoto objektu vykazoval jakýkoli soudobý nadzvukový letoun.